Když se někoho zeptáte, co je jeho životním cílem, patrně vám odpoví: „Být šťastný!“ nebo šťastná, samozřejmě. Je to útrapná letitá cesta na vrchol, nebo je to stav mysli na lousknutí prstu? A tušíte, jak do sebe vpravit onen pocit, nebo jak o něj nepřijít? Zkusím vám naznačit, kde hledat.
Prachy
… „jsou metlou lidstva“. Papírky, které vládnou světu a nám samotným. Nebudeme se tvářit příliš idealisticky a povrchně a tvrdit, že nejsou dobré. Jsou. Jsou přímo skvělé, a čím víc, tím líp! Je to nástroj absolutní svobody. Jsou ale tím, co vám přinese štěstí? Vzpomeňte si na píseň Richarda Müllera a úryvek z textu: „… ale štěstí si za ně nekoupíš“. A je to pravda?
Co je vlastně štěstí?
Je to stav mysli? Především je to něco, co nikdo nikdy neviděl. Přesto o tom mluvíme, jako by to skutečně existovalo. „Vidíš, ta má štěstí!“ říkáme ponejvíce a mluvíme o něčem, co se navíc jako štěstí pouze jeví nám.
Je to pár dní, kdy jsem viděl jednoho milionáře vlastnícího dům s obrovskou restaurací, pro mě v neuvěřitelné hodnotě 190 milionů korun. Měl na sobě rozšlapané boty Nike, vytahané tričko a nepěkné šortky. Proč? Protože mu to bylo úplně jedno. Jsou pro něj peníze nástrojem ke štěstí? Ani bych neřekl. V ruce svíral kontrabas a drnkal si na něj pozdě večer ve své restauraci s kamarády, jež jeho basové tóny doplňovaly hrou na kytaru.
Muška jenom zlatá
Štěstí je především, nechtít po sobě dosáhnout všeho, co je nám nalinkováno. Je nás na planetě opravdu hodně a bude nás ještě víc. A tak abychom mohli dostávat výplatu, musíme peníze také utrácet. Prostě roztáčet kola ekonomiky. Za tímto účelem je nám masivně předkládáno, že štěstí nám přinese…, a seznam vynechám, je dlouhý a je poměrně dost individuální. A léta běží…
Teprve s přibývajícím věkem vstupuje moudrost skrze životní zkušenosti do našeho života s pevnou rukou a říká: „Tohle fakt nepotřebuješ.“
Naslouchejte sobě!
Všude kolem uslyšíte rady odborníků, co je pro vás nejlepší. No, jednoduše to, co vám dělá radost. Ale víte opravdu, co vám přináší skutečný pocit blaženosti? Ptám se, jestli náhodou nenasloucháte našeptávání „velkého bratra“, který předkládá atributy pro plnění vašich snů.
Jinak řečeno, ano, bylo by skvělé vlastnit dům snů, mít práci snů, být slavnou a bohatou osobností. Předkládám obecné atributy, jež ve vaší vlastní demonstraci mohou být zastoupeny atributy zcela odlišnými. Princip však zůstává stejný, pokud je nemáte, jsou pro vás patrně stejně nedosažitelné. A to je to. Je dobré si položit otázku, zda nejsme spoutáni představou svého vlastního snu? To on proměňuje naši současnost v trpkou realitu! A bude tak činit tak dlouho, dokud se nestaneme sami sebou.
My
Naše nespokojenost je součástí našeho vlastního života, nejen toho movitého. I naše duše, promítající se do reality, dává značit vlastní nespokojenosti, protože nejsme tím, čím jsme vždy chtěli být a nedosáhli na to, protože… A co být prostě jen sami sebou?
Vždy jsem se snažil doslova pitvořit, abych zaujal. Přitom jsem vždy zaujal, jen když jsem se přestal pitvořit. Chci říct, že bychom si měli dovolit být lidští. Tam by měla směřovat naše touha. A víte, co proto musíte udělat? Už vůbec nic!!! Všechno je hotovo. Jste skvělou bytostí právě tak, jak jste v tomto okamžiku.
Zlato a drahé kamení
Zbytečnosti světa, které se nám lesknou jako touha v hladovějících očích. Však teprve s přibývajícím věkem a zkušenostmi zjišťujeme povrchnost těchto pozlátek. Naši duši naplňuje radost z pohledu na západ slunce, námi vypěstované zeleniny, nebo jen doteku vlastního lidství. K vlastní radosti a lásce k sobě samým nepotřebujeme slova chvály a úspěchu zvenčí. Nic z toho, co je venku, se nevyrovná štěstí, které už v sobě máte. Jen si to zkuste uvědomit a dovolte si nechtít po sobě víc, než máte, nebo to, čím už jste.
Jedna stará žena na smrtelné posteli připustila, že kdyby mohla vrátit svůj život na začátek, nebála by se v něm dělat více chyb a jedla by více sladkého. Vidíte v tom onu svobodu? Nasyťte svou duši tím, po čem opravdu volá, ať už to zní okolí, nebo i vám samotným jakkoliv bláznivě. Pamatujte, že jediný skutečný svět, je ten uvnitř vaší duše, ne vně.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com