Můžeme to nazvat českým koloritem. Když už něco vydržíme, najdeme si cestičku, jak se za to následně odměnit. A nejlépe bohatě. I když v jiném významu, nejlépe tuto situaci vystihují slova: „Nechci slevu zadarmo.“ Je v tom vidět takový ten typický výkrut, kdy jsme náležitě hrdí na to, že něco umíme obejít.
Půst
Půst je dobrovolný očistec! Snad ale nikdy v novodobé historii jsme nemuseli čelit takovému náporu pokušení jako právě letos. Tedy pokud jste se nenechali odradit a půst držíte i v čase nouzového stavu. Kdo ani tentokrát nezhřešil jediným soustem, má to u svatého Petra schované a jednou půjde rovnou do Ráje. Vydržet po pevně stanovenou dobu, přitom být doma zavřený, často s ostatními třeba se nepostícími členy rodiny, to vyžaduje už velkou dávku odhodlání a pevné vůle. Jenže půstem to jenom začíná! Není tedy koncem, nýbrž začátkem. Třeba i ke štíhlé linii.
Jak zhubnout?
Dovedete si představit ten okamžik, až se uvolní vládní omezení a my si vyrazíme posedět u sklenky dobrého vína, nebo půllitru hořkého piva, dost daleko od milované rodiny? Také už trpíte lucidním sněním? Jistě si dovedeme představit, jak se to půjde „oslavit“ hned první den, večer, noc, to je jedno. Jakmile se určí hodina ukončení omezujících opatření, budeme tam venku stát a čekat, i kdyby k tomu burácely hromy a blesky!
A přesně takhle dopadá půst jednotlivců, jejichž pevná vůle je jako v rukách Elišky Pomořanské, jež jako manželka Karla IV. rovnala podkovy a lámala meče. Přesně tohle s naší vůlí umí třeba vůně masa, jehož konzumaci jsme odolávali. Jakmile ale skončí půst, zasedneme někteří ke stolu a jdeme to dohnat jak zameškané hodiny ve škole. A i těch je letos požehnaně!
Kdepak, takhle se nehubne… A i půst je v tomto případě spíš dlážděná cesta do pekla než do ráje.
Půst není hubnutí
V prvé řadě je třeba si uvědomit, že půst není hubnutí. Je to proces, kdy se snažíme tělu ulevit od všech těch nánosů přechozích týdnů/měsíců/let? Pokud jste se tedy půstem chtěli jen vyčistit a aplikovat na sobě třeba jarní detox a dodrželi určitá pravidla, dozajista to našemu organismu pomůže. Pokud ale chcete shodit nějaké to kilo, dbejte na to, jak se zachováte hned potom, co jste dokončili půst, či nějakou jinou dietu.
Nelapejte po dechu
Když tělu najednou něco odepřete, vytvoříte si u něj dluh. Tělo si bude pamatovat, že tu právě teď byly zlé časy a jak se zachová při prvním příjmu potravy? No přesně jako vy před zimou. Uloží si vše do spíže. V jeho případě tedy do sedacích partií, nebo do oblasti bříška, někdy až břicha. Ale tomu se nedivíte, že? Zkusili jste si třeba někdy zadržet dech? Jistě že ano, no a co se stalo, když jste pak otevřeli pusu? Samozřejmě, lapali jste po dechu a doháněli kyslíkový dluh. Tohle není nic jiného, jen se to jmenuje „jojo efekt“. Prostě co násilím shodíte dolu, to velmi rychle naberete zpět, a možná přibude ještě nějaké to kilo navíc, „za odměnu“.
Po půstu tedy nenásleduje návrat do starých kolejí co nejrychlejším vlakem. Naopak. Dopřejte si pomalý návrat a objevování nových chutí, menší porce a čerstvost surovin. Vaše tělo i chuťové buňky jsou nastaveny na nový začátek. Dopřejte mu ho.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com